Píšu od té doby, co znám písmenka. Blog jsem si založila ve svých šestnácti letech a články začala psát se stejnou vervou, s jakou mě od toho můj tehdejší přítel zrazoval. Blog však prošel několika proměnami. Když jsem například zjistila, že už je možné články svobodně mazat, zbyla jich tu zhruba jedna pětina.
Ke své nelibosti jsem si uvědomila, že jsem již zřejmě ztratila onu schopnost vymýšlet příběhy. Ten poslední se jmenoval Veverka Terka a napsala jsem ho, když mi bylo osm. Teď je mi dvacet a příběhy si tedy vymýšlet nebudu, nýbrž psát o těch, které prožívám.
Mimo jiné budou hlavně z Irska, ze kterého jsem se vrátila po sedmi měsících a z Anglie, do které se chystám za dva týdny. Snad také o tom, kam mě vítr zavane příště.