Zvracení

Jsem unavená

ze všech těch vánic

plískanic

hořících hranic

a srdcí

obnažených v

horkých zpocených dlaních

Rukou

prsou

a jejich syntézy.

Dívky se válejí na podlaze

poplivané

se vystavují

a trhají svá trička

Muži se předhánějí

kdo je poleje víc

vodkou

ginem

rumem

zelenou

trávou posekanou na mramorovém nádraží

a pak se snese dolů jako vzrušený

dech mlhy

těsně předtím

 než to bude stát

příliš

Křivé a velké zuby vystupují

z úst

cítím dech alkoholika a

 myslím na Karkulku

Padla jsem do oka

jako zrnko pylu

mezi těmi tisíci

zrovna alergikovi

a na ústa se mi přisála

slizká a opilá pivní ryba

Mám pocit medúzy

Nikdo se mě vlastně neptal

jestli mám

medúzový ryby

 ráda

Sedím na dřevěné lavičce ozdobené vyrytými nápisy

Si čubka

Co máš dnes za kalhotky?

A sním o tom, že to jednou dopadne jinak

Z nudy popíjím pivo

které smrdí

které mi nechutná

ale chlapci ho dívkám kupují rádi

a vůbec netuší, že nemají

žádnou

fantazii.

Hledám Dostojevského mezi pivními tácky.

Sleduji falešné muzikanty a

pot letící

na fanynky

hýřící v extázi a

sexuální agonii

očního orgasmu

zatímco mi pochybná existence vysvětluje

že se mi teda ozve

za týden

a nemá ani páru o tom, že doufám

že se neozve

už nikdy

Jsem celá pryč

z toho třpytu

lesku

a myslím, že takové nadšení ani neunesu

Snad mi záchodová mísa pomůže

v přemítání

posbírá mé nadšení

rozlámané na kousky

z pozvracených koberců

zatímco visím v předklonu

a tisíc světů

a večerů

mi utíká

skrz prsty.

Zalykám se rozhořčením

když odemykám závoru

a další den

ze studu

venku

stavím eiffelovku

zatímco hledám cestu

domů

A oči mám zavázané obvazem z pampelišek,

lilií

a černého čaje

To abych byla v klidu

Autobusové topení

mi hřeje lýtka

a já přemítám

že se říká

Žij, jako by nebylo zítřka

a není na tom vlastně špatného

nic

kromě toho,

že ten zítřek

stále přichází