Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Vina raků

O tom, jak bylo deset hodin ráno a jak jsem se sladce vzbudila. Slunce plálo, ptáci radostně zpívali a byl červen. Ale jejich hlasy se najednou ozvaly a ta šílenost mi v uších hučela jako jedoucí vlak. Jako by měl narazit přímo do mě a já se měla roztříštit jako skleněná váza a rozpadnout se na tisíce malinkých kousků. Schovala jsem se pod peřinu a snažila se sama sobě vnutit, že ještě spím. Abych se mohla znovu probudit.

 

Už je to dávno. Pár let, pár měsíců, co na tom? Všechno stejné, už napořád.

Ve škole jsme si tenkrát o tělocviku házeli míčem a pamatuji si, že jsem se snažila dávat co nejprudší rány, ačkoliv jsem v tom nikdy nebyla dobrá. Představovala jsem si, že tím míčem "to" můžu zabít. Doufala jsem v to a snažila se ze všech sil. Chabá útěcha pro srdce, když už je naděje moc slabá, protože je to jasné jako facka. Kdy je naděje máslo a realita buldozer.

Náhlé znecitlivění překvapením. Slabé tělo. Už vím, proč se před oznámením šokujících zpráv říká "Tak na tohle si radši sedni!"

Hledání viny - přitom tu žádná není - snad jen proto ...

Kdy se oblaka a vzdálené hory mění ve věčnost. Kdybych se ho chtěla dotknout, druhý konec světa by byl blíž.

A auto jede neúprosně dál. Kola sviští obrovskou rychlostí po rozpálené letní silnici. Pláčou.

Vzpomínám. A vzpomenu si pokaždé. Pokaždé, když najdu suchohřib, když zmáčku spoušť fotoaparátu, když budu číst Stendhala, Škvoreckého nebo Kunderu. Protože on to měl rád.

K mému překvapení, ptáci neutichly a Slunce nezašlo. Neobjevily se mraky a nezačalo pršet. Ten den byl krásný. Jako by mu přál vše nejlepší. Jako by byl rád, že to skončilo. Že už je lépe. Snad, tam někde, daleko.

Už nepláču. Čas je opravdu obrovským lékem. Nalepil mi náplast a ta drží docela pevně. Jen v mých snech ji někdy slzy namočí a ona se tak trochu odlepí - protože lepidlo je citlivé na vodu a navíc, znáte ty dnešní náplasti. Ale po probuzení si ji přimáčknu zpátky a vše je tak, jak má být. V pořádku.

A tak je jedním z mých největších přání, abychom se jednou zase shledali. Protože mu toho chci tolik říct a tím, jak plyne čas, vše přibývá. Pečlivě si to uschovám v hlavě, i když je mi jasné, že jestli ho zase někdy uvidím, všechny myšlenky se rozpadnou, promíchají v sobě a bude v tom guláš. Ale to nevadí, ten má také rád.

Věřím v to, že se určitě zase jednou setkáme. A také v to, že někdo určitě pochopí ten podivný název článku a spolu s ním pochopí i všechno ostatní.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Kristýna Klímová | středa 3.7.2013 23:02 | karma článku: 10,14 | přečteno: 603x
  • Další články autora

Kristýna Klímová

Podává se Shepherd´s Pie (13)

Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.

16.11.2016 v 13:16 | Karma: 7,87 | Přečteno: 407x | Diskuse| Osobní

Kristýna Klímová

Podává se Shepherd´s Pie (12)

Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.

28.9.2016 v 15:15 | Karma: 13,57 | Přečteno: 401x | Diskuse| Osobní

Kristýna Klímová

Podává se Shepherd´s Pie (11)

Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.

12.9.2016 v 12:35 | Karma: 14,68 | Přečteno: 416x | Diskuse| Osobní

Kristýna Klímová

Podává se Shepherd´s Pie (10)

Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.

10.9.2016 v 23:27 | Karma: 14,15 | Přečteno: 305x | Diskuse| Osobní

Kristýna Klímová

Podává se Shepherd´s Pie (9)

Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.

9.9.2016 v 15:40 | Karma: 12,06 | Přečteno: 288x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média

6. května 2024  12:35

Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...

S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti

6. května 2024  12:02,  aktualizováno  13:46

Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...

Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“

6. května 2024  12:46,  aktualizováno  7.5 9:13

Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Jeden za šest, dva za deset. Překupníci ošidili na hokejovém MS už stovky lidí

13. května 2024

Premium Jeden za šestku, dva za desítku, říká u vstupu do metra Českomoravská v Praze u areny zhruba...

Nábor do ochranky pro olympiádu v Paříži selhává. Chybí osm tisíc lidí

13. května 2024

Premium Nedostatek bezpečnostních pracovníků na nadcházející letní olympiádě v Paříži vyvolává vážné obavy...

Ženské hlídky střeží ekvádorský amazonský prales. Chrání řeky i rodnou půdu

13. května 2024

Říkají si Yuturi Warmi a rozhodly se, že svůj domov, ekvádorský amazonský prales, budou chránit...

Po zřícení obytné budovy v Belgorodu zemřelo 12 lidí, úřady obviňují Ukrajinu

12. května 2024  11:48,  aktualizováno  23:04

Sledujeme online V ruském Belgorodu se částečně zhroutila vícepodlažní obytná budova, podle úřadů v důsledku...

  • Počet článků 40
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1273x
Píšu od té doby, co znám písmenka. Blog jsem si založila ve svých šestnácti letech a články začala psát se stejnou vervou, s jakou mě od toho můj tehdejší přítel zrazoval. Blog však prošel několika proměnami. Když jsem například zjistila, že už je možné články svobodně mazat, zbyla jich tu zhruba jedna pětina.
Ke své nelibosti jsem si uvědomila, že jsem již zřejmě ztratila onu schopnost vymýšlet příběhy. Ten poslední se jmenoval Veverka Terka a napsala jsem ho, když mi bylo osm. Teď je mi dvacet a příběhy si tedy vymýšlet nebudu, nýbrž psát o těch, které prožívám.
Mimo jiné budou hlavně z Irska, ze kterého jsem se vrátila po sedmi měsících a z Anglie, do které se chystám za dva týdny. Snad také o tom, kam mě vítr zavane příště.

Seznam rubrik