Jak jsem našla svá křídla
Ležím stočená v klubíčku jako kočka. Zpocené ruce mám zaťaté v pěst, protože cítím, že když povolím, rozpadnu se v prach. Musím vydržet. Vím to, a stejně tak vím i co mám dělat a říkat. Jenže kde vezmu tu jistotu, že když to vyslovím, nakonec se opravdu nerozpadnu?
Tak, jako tisíckrát předtím.
Mohla bych počkat, nechat to být. Nemyslet na to, zajímat se o něco jiného, nevšímat si toho. Jenže jak, když je každé pohlazení jako dotyk hadí kůže?
Jak ráda bych to přešla a zapomněla na všechno. Jak ráda bych utekla, jak strašně moc ráda!
Jenže mám pocit, že stokrát už to stačilo...
„Řekni to, no řekni!“ pobádá mě vnitřní hlas a žene mě do úzkých, protože nejsem tak silná, abych ho poslechla. Místo toho jsem slaboch a sama sebe se zklamaně ptám, jestli to vůbec někdy dokážu.
„Nemůžu!“ křičím nakonec uvnitř, protože cítím, že nedokážu. Pořád znovu a znovu, zase od začátku celá ta komedie.
Avšak hned na to se ozývá rozum, který jsem se snažila umlčet po celé ty roky. Nakonec si cestu stejně našel.
MUSÍŠ!
A já ho jedinkrát jedinou, poprvé, poslechnu.
…
Zmatený a nasupený pohled se mi vrývá pod kůži, mám strach, krčím se v koutě a ani nedutám.
"Cože?!"
„Promiň, ale já nemůžu dýchat...“
Ticho. Nekonečné, nesnesitelné ticho, které je najednou všude, rozlévá se po pokoji a plní prostor. Krizový stav nekončí. Pokud se tedy neudusím, hrozí utonutí. A nebo mi praskne hlava, protože to ticho je opravdu horší než ryk šelem.
Nakonec zjišťuji, že nic netrvá věčně. Potom i tahle hrůza opadne, otevřu dveře a nechám ji vytéct pryč. Prochází kolem mne jako tmavá ozvěna a nakonec se rozplyne v blaženou úlevu.
"Vždyť já to vlastně nakonec všechno chápu."
A pak najednou dýchám. Dýchám tak, jako ten, jemuž byl dlouho upírán vzduch, který by naplnil jeho plíce. Dýchám nenasytně a hltavě, vydechuji zhluboka, a na tváři mi svítí úsměv, protože ten řetěz, jímž jsem byla spoutaná, už zrezivěl. Už vím, že jsem volná.
A když se potom ráno vzbudím, cítím, že jsem to konečně dokázala. Bez hroucení jako minule, bez slz jako předminule, bez ztracené hrdosti a bezmezného odpouštění jako tolikrát předtím. Teď jsem volná. Tak volná, že mi div samou radostí nevytrysknou slzy. Jako pták, roztáhnout křídla, letět a uletět pryč.
Poznám, že mé obavy byly zbytečné. Znovu jsem vzlétla, protože má křídla mi byla navrácena.
Jako bych mohla dělat cokoliv. Kdykoliv. Jen si vzpomenout. Znovu jsem našla sílu. Zvedla jsem pastelky a vybarvila své srdce.
Protože je to, jako bych se právě vzbudila.
Protože zase vidím všechny krásy světa.
Kristýna Klímová
Podává se Shepherd´s Pie (13)
Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.
Kristýna Klímová
Podává se Shepherd´s Pie (12)
Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.
Kristýna Klímová
Podává se Shepherd´s Pie (11)
Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.
Kristýna Klímová
Podává se Shepherd´s Pie (10)
Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.
Kristýna Klímová
Podává se Shepherd´s Pie (9)
Vyprávění na pokračování o putování v mé mysli, v Čechách i v zahraničí. Trochu s nadhledem o mně, o lidech a o světě.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Jeden za šest, dva za deset. Překupníci ošidili na hokejovém MS už stovky lidí
Premium Jeden za šestku, dva za desítku, říká u vstupu do metra Českomoravská v Praze u areny zhruba...
Nábor do ochranky pro olympiádu v Paříži selhává. Chybí osm tisíc lidí
Premium Nedostatek bezpečnostních pracovníků na nadcházející letní olympiádě v Paříži vyvolává vážné obavy...
Ženské hlídky střeží ekvádorský amazonský prales. Chrání řeky i rodnou půdu
Říkají si Yuturi Warmi a rozhodly se, že svůj domov, ekvádorský amazonský prales, budou chránit...
Po zřícení obytné budovy v Belgorodu zemřelo 12 lidí, úřady obviňují Ukrajinu
Sledujeme online V ruském Belgorodu se částečně zhroutila vícepodlažní obytná budova, podle úřadů v důsledku...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1273x
Ke své nelibosti jsem si uvědomila, že jsem již zřejmě ztratila onu schopnost vymýšlet příběhy. Ten poslední se jmenoval Veverka Terka a napsala jsem ho, když mi bylo osm. Teď je mi dvacet a příběhy si tedy vymýšlet nebudu, nýbrž psát o těch, které prožívám.
Mimo jiné budou hlavně z Irska, ze kterého jsem se vrátila po sedmi měsících a z Anglie, do které se chystám za dva týdny. Snad také o tom, kam mě vítr zavane příště.